6. kapitola - Nečekaný zvrat

26. května 2018 v 20:11 | HockeyGirl |  Láska na ledě

18:34, Los Angeles, Staples Center

Patrick Kane seděl na lavici v kabině, kde se tým Chicaga chystal na zápas s Los Angeles. Vedle něj seděl, tak jako vždycky, Jonathan Toews. Oba a hlavně Jonathan byli myšlenkami někde jinde, než u blížícího se zápasu. Všichni jejich spoluhráči si zasazovali výstroj, zkoušeli se navnadit na dobrou náladu a soustředit se na zápas. Ani jeden z nich neměl tušení o tom, že zítra kouč Joel rozhodne o novém asistentovi kapitána. Jonathan si zrovna zavazoval levou brusli, když ho Patrick postrčil hokejkou.
"Johny" Zašeptal, i když v kabině byl neuvěřitelný hluk. Jonathan ho i tak slyšel a pohlédl na Patricka se smutkem v očích.
"Nemůžeš to zítra nějak ovlivnit?" Patrick točil se svou hokejkou a trochu se přisunul k Jonathanovi, aby se zároveň slyšeli a zároveň aby je nikdo další neposlouchal.

"Jak to mám vědět, když jsem tohle nikdy nezažil? Prostě byl zvolený Sharpie a Duncan. Neměl jsem s tím co společného a teď tam chce kouč i mě" Na kapitánovi týmu bylo vidět, že ho ta zpráva dost šokovala. Pořád se nemohl zbavit pocitu, že to nebude jen tak lehké a že to nebude nic dobrého. Zvlášť pro toho jednoho, který bude muset "odejít" z funkce asistenta. Patrick se hlasitě nadechl a odložil hokejku vedle sebe. Jonathan v tichosti dokončil zavazování tkaniček u bruslí, a když měl na sobě i zbytek výstroje, zbýval nasadit jen dres a vzít hokejku do ruky. Patrick ho sledoval jedním okem, a když se Jonathanovi při zapínání výstroje na rameni zatřásla ruka, soucitně se kousl do rtu.
"Jsi připravený?" Zeptal se po dlouhé době ticha Patrick a Jonathan sáhl po červeném dresu s "C".
"Jak se to vezme Pate" Jonathan se podíval po ostatních a když si všiml, že jsou všichni připravení, rozhodl se je jít povzbudit. I když bych to potřeboval sám. Když pronesl Jonathan pár povzbudivých slov svým spoluhráčům, otočil se na Patricka Kanea a pokynul mu hlavou k odchodu. Ostatní se pomalu trousili na led na rozbruslení, až v kabině zůstal jen Jonathan a Patrick. V kabině zavládlo hrobové ticho, že kdyby spadl špendlík, bude slyšet jako bomba.
"Je mi, jako by mi někdo vrazil nůž do zad" Zvolal klidným hlasem Jonathan, ale Patrick v hloubi duše věděl, že tak moc klidný není.
"To kvůli tomu novému asistentovi?" Oba se vydali z kabiny, kterou Jonathan přibouchl, aby se tam nedostal nikdo cizí. V půlce cesty na stadion si vzali mlčky z dřevěného stojanu svoje hokejky. Jonathan chňapl černo žlutou BAUER a Patrick Vapor apx2 červeno černou.
"Nejde jen o asistenta. Kromě toho je tady ta nová organizátorka, která má zítra přijít na ten pohovor. A co další je dnešní zápas, ve kterém nám jde o postup do play off. Ani nevíš, jak moc mě tohle všechno ovlivňuje. Moje hlava je jako vzducholoď" Přitakal Jonathan, když se zastavil před schůdkem vedoucí na ledovou plochu Staples Center. Patrick se křečovitě usmál a poplácal Jonathana po rameni. Na rukavicích měl našité své jméno a číslo 88. Oba pochopili, že nemá cenu řešit teď jiné věci, než probíhající zápas. Patrick chtěl něco podotknout, ale z velké kostky nad ledem se ozval příjemný uvítací hlas.


Ten samý čas, Chicago, U Dennyho

Molly otevřela bar o půl šesté, takže hodinu a půl před zápasem Chicaga a Los Angeles. Za několik minut se začali trousit první zákazníci, kteří se chtěli dívat na zápas. Elizabeth se u Molly zapřísáhla, že jí pomůže, pokud bude mít moc lidí a nebude stíhat všechny obsluhovat. Molly jí na to děkovně kývla a slíbila Elizabeth, že dostane po zavíračce půlku její výplaty. Elizabeth byla za menší výpomoc ráda, aspoň tím získala novou zkušenost a také trochu peněz. Ovšem počítala hlavně s tím, že tam bude s Molly do čtyř do rána a jelikož nikdy za barem nedělala, musela si zvyknout bez nějaké praxi či vysvětlování. Učila se rychle a po necelých dvou hodinách od Molly vše okoukala. Ta Elizabeth upozornila na případné neodbytné nebo moc opilé zákazníky.
"Já vím, jak to v každém baru chodí" Usmála se Elizabeth a zavazovala si stejnou zástěru, jakou měla Molly. Kolem půl sedmé bylo v baru něco přes třicet lidí. Elizabeth tedy začala obsluhovat a přitom zapnula televizi, kde měl běžet onen důležitý zápas.
"Ell? Ell! Rychle pojď sem!" Křikla na ni Molly, když zrovna Elizabeth skládala na stůl čtyři piva pánům, co se přišli s očekáváním podívat na zápas. Měli na sobě trička s nápisem "Let's go Blackhawks" bílou barvou a trička měla červenou barvu. Usmívali se na Elizabeth, jako na Stanley Cup. Bože tak proto mě Molly varovala… A já se už přestávala bát takových, jakou jsou oni. Ell od všech fanoušků vybrala dva dolary a spěchala za Molly. Vlasy musela mít stažené do culíku, jinak by se jí mohly namočit do pití a taky jí v tom spěchu překážely a padaly do obličeje.
"Co se děje?" Zalapala Elizabeth po dechu a oči se jí třpytily ve světle baru. Molly nenápadně ukázala prstem kamsi doleva a pohodila přitom třikrát hlavou, jako by zešílela. Elizabeth trvalo pěknou dobu, než pochopila. Na baru úplně vlevo seděl údajný podnikatel, který se staral o movitosti celého Chicaga. Podle Molly byl ze "všech nejlepší" a dokázal sehnat byt, jaký si každý mohl přát.
"To je on… Je to fakt on?" Koktala Elizabeth jako smyslů zbavená a vůbec si nevšímala podnapilého chlápka, který chtěl už čtvrté pivo. Molly přikývla zběžně hlavou a dloubla Elizabeth do žeber.
"Hej, tak co bude s tím pivem sakra!?" Dožadoval se chlapík a Molly ho beze slov práskla po ruce s prázdnou skleničkou. Chlapík zaúpěl a položil nešťastně skleničku zpátky. Dalších pokusů se raději vzdal.
"Jdi za ním! Na co čekáš?" Šeptala Molly Ell do ucha a přitom se obě jako zhypnotizované dívaly na makléře. Elizabeth se projela očima a pomyslela si tu vtipnou ironii. Skoro podobně jsem vypadala, když jsem poprvé přišla do United Center. Charlotta mě málem vykopla, ale zítra tam mám pohovor. A teď mám mluvit s nějakým makléřem o tom, že nutně potřebuju byt a vypadám opět jako bezdomovec. Podruhé takovou chybu neudělám! Natáhla ruku pro prázdnou sklenici a načepovala nešťastnému chlapíkovi další pivo. Ten se jen nadšeně zakřenil a ukázal tak pár svých zažloutlých zubů. Elizabeth mu vrazila pivo do ruky a on jí podal peníze.
"Nemůžu Molly" Vydechla záhy, když se nic nedělo. Byl slyšet jen komentátor v televizi a taky hluk zákazníků. Molly se hlasitě nadechla, chtěla říct nějakou jízlivou poznámku na adresu své kamarádky, ale svá slova nakonec spolkla.
"Jak chceš" Pokrčila jen ramenem a šla se pustit do utírání mokrých skleniček. Já vím, že jsem možná měla jít, možná, že už takovou příležitost mít nebudu. Ale nechci být pořád ta, co chodí všude a za každým v ošuntělém oblečení. Nejsem přece dítě a umím se snad společensky a líp oblékat. Jenže dneska na to není vhodná doba. Teď musím pomoct Molly a to je hlavní.
"Už to začíná!" Vyštěkl nadšeně jeden ze "čtyřky" fanoušků v červeném povzbuzujícím tričku. Vtom se do baru přiřítilo dalších asi třicet lidí. A všichni seděli čelem k velké plazmové televizi na zdi. Elizabeth si teď uvědomila, že ta nejtěžší a nejnáročnější práce teprve začne.
"Na led nastoupily oba týmy. Domácí Los Angeles mají dnes řekněme dvě výhody. Ta první je, že v poslední sezóně vyhráli Stanleyův pohár. A ta druhá, že jsou na domácím ledě, což je pro ně výhoda publika. Ovšem ani Chicago nepřijelo s prázdnou. V hledišti můžeme najít i velký počet fanoušků z Chicaga" Komentátor mluvil, zatímco kamera zabrala Staples Center z výšky a pak ukázala na zmiňované fanoušky Blackhawks. Elizabeth poskočilo srdce radostí.
"Koukej, to jsou oni" Šťouchla Molly do Ell zrovna, když kamera zabrala detailní záběr na tým Chicaga. Spustila se americká hymna a po ní i kanadská. Elizabeth koukala bez hnutí na televizi a nevšímala si, že na ni někdo křičí objednávku. Kamera zabírala hráče Chicaga jednoho po druhém, jak stáli na modré čáře. Někdo se i "kolébal", koukal do země nebo se opíral o hokejku. Mezi posledními byl i Jonathan Toews s "C" na prsou a vedle něj Patrick Kane. To jsou ti dva z těch obrovských plakátů v United Center! Bože to snad není pravda, jak doopravdy vypadají. Jsou ještě hezčí, než na plakátech. Molly zastihla kamarádky pohled a pro sebe se usmála. I ona měla pro hráče Blackhawks slabost, taky aby ne, když to byl tým z "jejího" města. Když skončily obě hymny a hráči bruslili každý jinam, Elizabeth se pustila opět do práce. Ten nástup ji úplně dostal. Nikdy předtím se na hokej nedívala a teď pracuje v baru plném fanoušků hokejového týmu, kde má zítra začít pracovat. Alex se sice na hokej díval, vlastně se díval skoro na všechno, co se týkalo Chicaga. Ale Elizabeth nikdy nebyla ten typ, který by někomu fandil.
"Tak už mi věříš?" Zeptala se Molly Elizabeth, když se na televizi objevily soupisky obou týmů a sestava první lajny, která měla začít úvodní buly. Mezi jmény Chicaga byl i Jonathan Toews. Ell odlepila oči od obrazovky a začala nalévat piva.
"V čem jsem ti nevěřila?" Opáčila nechápavě Ell.
"Říkala jsem ti, že po té práci máš skočit a nepřemýšlet o tom, jestli tam něco zvrtáš anebo ne. Měla jsi obavy a strach, že se ti tam nepovede. Rozebíraly jsme to odpoledne, než jsem odešla domů. A teď když je vidíš v telce, jsi rozzářená jako vánoční strom na Central parku" Usmála se šibalsky Molly a nevšimla si, že je jedním uchem poslouchá onen makléř. Když se fanoušci přesunuli víc k televizi, on si poposedl o tři barové židle a teď seděl hned naproti Molly a Elizabeth.
"Aha už si vzpomínám. Jenže ten strach a obavy mě přešly, protože jinou práci asi neseženu. Když už se mi naskytlo tohle, půjdu do toho, ať to stojí, co to stojí. Víš, nečekala jsem, že to bude až tak profesionální. Kdo je vlastně tohle?" Pohodila Ell na televizi, kde zrovna běžel rozhovor s kapitánem Blackhawks. Molly poklepala Elizabeth jemně po rameni a ta cítila, jak se červená.
"Já věděla, že to nakonec půjde Ell. Na začátku jsi vždycky tak tvrdá, ale pak se ukáže, že na to máš. To se mi líbí… Tohle? To je kapitán, Jonathan Toews" Rozhovor sice neslyšely, ale zřejmě se Toewse ptali na tento zápas a jak je pro tým důležitý. Po něm přišel na řadu kapitán Kings Dustin Brown
"Nikdy jsem neměl rád Kings. I když byli tak dobří, že vyhráli Stanley Cup, ale i tak jsem je nikdy neměl rád. Nejspíš proto, že já fandím Blackhawks. Kings jsou pro mě moc sebevědomí a nafoukaní. Jejich tým je jako parta náctiletých kluků někde na dvorku u školy" Elizabeth povytáhla obočí, když tohle slyšela a upřela pohled na sedícího makléře hned před ní. Bože to je ten chlap! Hlavně teď neudělej nebo neřekni něco, čeho bys mohla litovat. Může ti sehnat bydlení, tak to nepodělej! Molly si ho buď musela všimnout anebo zachovala tak chladnout hlavu, že se chovala naprosto normálně. Usmála se na makléře, a když se zeptala, jestli nechce něco k pití, než odmítavě zavrtěl hlavou.
"Jsem tu autem, musím ještě na nějaké jednání do banky. Možná si říkáte, že je na práci trochu pozdě, ale nejsem sám, kdo teď pracuje" Ukázal prstem za sebe na obrazovku, kde končil rozhovor s Dustinem Brownem.
"Ehm Elizabeth tohle je …." Chtěla je představit Molly, ale on byl rychlejší. Nadzvedl se ze židličky a podal Elizabeth ruku.
"Jsem Robert McGloun" Elizabeth mu stiskla jemně ruku.
"Těší mě. Jsem Elizabeth Jamesová" Robert jí pustil ruku a lehce se usmál.
"Takže, jak dnes vidíte výsledek slečny?" Molly těžce polkla a podívala se prosebně na Elizabeth. Jenže ta pokrčila rameny, že ona není ta správná osoba na hokej.
"Můj typ, že Chicago postoupí. 3:1" Pípla Molly a raději šla odnést další pivo žíznivým fanouškům u televize. Elizabeth zůstala s Robertem sama. Nervózně si hrála s utěrkou na skleničky, ale pak se Robert na něco zeptal.
"Snad mi odpustíte, že jsem letmo zaslechl Váš rozhovor s kolegyní. Prý budete dělat v United Center" Ell cítila sucho v krku, proto do sebe nalila celou sklenici vody.
"V pořádku, nic se neděje. Vlastně ano, ale ještě jsem nebyla na pohovoru. Ten mám zítra odpoledne" Chtěla mluvit co nejlépe, aby udělala dojem, ale hlas se jí zlomil.
"To je báječné. Takovou práci by chtěl snad každý, kdo má rád hokej anebo fandí. No, ale moje práce není o hokeji, ale o bydlení. Takže slečno Jamesová, jestli chcete, mohu Vám nabídnout něco na bydlení" Ell by nejradši vyskočila radostí metr vysoko, pak by objala Roberta McGlouna a pak by děkovala Molly, že jí tak moc pomohla. Kroť se! Musíš se uklidnit! Máš tu nejlepší možnost sehnat si bydlení a k tomu budeš mít možná i super práci. Nemůžeš se donekonečna rozmýšlet, ale začít žít svůj život.
"To bych moc ráda pane McGloune" Ten se opět jen usmál a napil se vody.
"Říkejte mi Roberte. Dáte mi svoje číslo na mobil? Pokud bych sehnal něco pro Vás, ihned bych zavolal a mohla byste se přijít na to bydlení podívat. Domluvíme se tak?" Elizabeth ihned přikývla a napsala Robertovi na výčepní lístek svoje číslo. Založil si ho do peněženky, položil na bar peníze za pití a zvedal se k odchodu.
"Moc Vám děkuji Roberte"
"Rád pomůžu slečno Jamesová. Přeji hezký večer a hezkou zábavu u zápasu. Chicago do toho!" Poslední větu křikl přes celý bar a fanoušci mu odvětili zvednutými flaškami. Ell se usmála a pustila se znovu do práce.
"A začala první třetina dnešního utkání. V první lajně Chicaga se objevuje kapitán týmů Jonathan Toews, který před zápas pro naši televizi prozradil, že je dnešní večer trochu nesvůj. V dohledné době prý bude docházet ke změnám, které postihnou jak jeho osobní život, tak chod celého týmu. Na otázku, jaké změny chystá tým, Jonathan neodpověděl. Sám prý netuší, o jaké změny přesně půjde, ale pro něj jako kapitána to nebude nic jednoduchého" Zápas už běžel necelé dvě minuty a podle fanoušků byl zatím zápas vyrovnaný jak ve skóre tak ve střelách na bránu.
"Tak co, jak to dopadlo?" Vychrlila Molly otázku, když byl chvíli klid za barem.
"Dala jsem mu svoje číslo a prý bude hledat něco pro mě" Molly se na tváři objevil nadšený výraz a opět Elizabeth objala. Už podruhé v jednom dni.
"Vidíš, samé lepší zprávy. To je moc fajn a taky to nakonec dopadlo dobře. Jen se musíš přestat koukat na to, jak vypadáš. Hlavně že zapůsobíš tím, jak vystupuješ před lidmi. Pojď, sedneme si a budeme se na chvíli dívat" Ell kývla a obě si šly sednout k fanouškům.
"Tým Chicaga vypadá dnes dost energicky. Hrají velmi pružnou hru a je na nich vidět, že jim moc záleží na tom, aby postupový zápas vyhráli. Chtějí prolomit to, že podruhé nevyhráli pohár. Řekl bych, že je to taková menší pomsta. Ale kdo by nechtěl vyhrát pohár, že ano? Teď se vraťme ke hře. Po zakázaném uvolnění se hraje sedmá minuta první třetiny. První lajny se dávno vystřídaly a na ledě tu máme druhou formaci. Z Chicaga tu máme Patricka Sharpa, Niklase Hjalmarssona, Andrewa Shawa, Michaela Rozsívala a Patricka Kanea" Elizabeth sledovala hru bez mrknutí oka. Kamera zabrala Patricka Kanea, jak rychle a bez potíží míří puk na bránu. Minul branku o kousek, ale ihned se pro puk vrátil s menším bojem u mantinelu. Patrick Kane. Nejspíš to bude jejich největší hvězda.
"A máme tu souboj o puk u mantinelu za bránou Kings. Je tam Patrick Kane, který si pro puk přijel jako první. Z Kings přijel k souboji Anze Kopitar. Na pomoc Kaneovi přijel Niklas Hjalmarsson od modré čáry. I Kopitar má nyní posilu a tou je Jeff Carter. Souboj je napínavý, oba páry mají na to, aby vyhráli souboj o puk. Ale ten ukořistí jen jeden hráč. Jak to vypadá, puk měl celou dobu pod bruslí Patrick Kane, který ho "vykopl" od mantinelu a chce se ho zmocnit. Natahuje se po něm svou hokejkou, ale… Ouuu no to snad ne!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jakou aplikaci používáš nejvíc?

Instagram 9.8% (5)
Facebook 74.5% (38)
Shazam 3.9% (2)
Snapchat 3.9% (2)
WhatsApp 5.9% (3)
Wattpad 2% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama